Drobečková navigace

Úvod > Firmy a služby > Kostel sv. Mikuláše

Kostel svatého Mikuláše

Bohoslužby bývají pravidelně každou první sobotu v měsíci od 17.00 hod.

V případě dotazů kontaktujte páter Petr Vavřinec Konopík, tel. 723 901 006.

Kostel svatého Mikuláše

IMG_3074.jpg

Patron kostela sv. Mikuláš, biskup, původem z Malé Asie, jemuž byl kostel od prvopočátku zasvěcen, zemřel 6. prosince roku 345. Podle církevních pramenů se stal ochráncem chudých, vdov, a sirotků. Býval vždy vzýván při nebezpečných cestách na moři i na souši a proto mu příslušníci německých rytířů zasvětili během misijního působení v tomto kraji kostel v Humpolci, kde měli dočasné sídlo, vzhledem k tomu, že z jejich rukou Želiv získal veliký majetek včetně Smrčné, byl sv. Mikuláši zasvěcen i nově zbudovaný kostel v této vsi, kam se především horníci přicházeli pomodlit před nástupem do práce a vyprosit i u Prozřetelnoti ochranu před vším nebezpečím.

Kostel svatého Mikuláše

Poprvé se o zdejším farnosti zmiňují listiny opata Marsiliuse II. ( 1257-1276 ) a nepřímo se smrčenská farnost připomíná na listině z roku 1303, kde je mimo jiné uvedeno : " Navíc jsem slíbili budoucímu faráři darem jeden svobodný lán. " V textu je zřejmé, že kostel sv. Mikuláše už tou dobou stál. Bezpochyby byl postaven už po roce 1233, neboť do té doby Smrčná padala desátkem pod farní kostel sv. Jana Křtitele ve Staré Jihlavě, kam zdejší věřící pravidelně docházeli na nedělní i sváteční bohoslužby. Nelze vyloučit, že první stavba byla nevelká a spíše se podobala kapli, do které docházeli kněží z okolí. Někteří historikové přesto posouvají základy kostela do první poloviny 14.století.

Důležitá změna byla provedena v roce 1766 a došlo na úpravu hřbitova a při té příležitosti byla opravena střecha márnice, Díky řadě fundací a darů se podařilo v roce 1784 nakoupit potřebný stavební materiál ke zvelebení zdejšího kostela. O rok později se podařilo nashromáždit mezi věřícími 55 zlatých a 23 krejcarů. Připojila se i vrchnost, která darovala na rozšíření stávající kostelní lodi potřebné dřevo a šidlelovou krytinu. V roce 1785 tak mohlo dojít k zásadní barokní přestavbě celého chrámu, což výrazným způsobem poznamenala a obohatilo vzhled kostela. Loď byla západním směrem prodloužena a nově vzniklé průčelí pak uzavřela věž s bání.

Farní kostel sv. Mikuláše před požárem z roku 1900

Kostel svatého Mikuláše před požárem

Razítko farního úřadu ve Smrčné 1890

Razítko farního úřadu ve Smrčné 1890

Důležitý je rok 1914 kdy nastoupil na faru Josef Polášek. Vedle něho byli v dobových kalendářích uvedeni Franz Michelfeit a Johann Benesch. Jeho nástup byl spojen se smutným začátkem první světové války a s prvními obětmi z řad místních obyvatel. A mělo být i hůře.

Den 20. května válečného roku 1916 byl zapsán v místní kronice jako osudový. Zdejší kostel sv. Mikuláše vyhořel.

Tragický oheň vypukl ve stodole usedlosti čp. 14 a v důsledku silného větru se rozšířil do okolní zástavby. Stačilo pár jisker a šindelová střecha kostelní lodi včetně věže se rázem ocitla v plamenech. Zachránit se nepodařilo zhola nic. Žár byl dokonce tak obrovský, že roztavil oba staré zvony pořízené zdejšími věřícími někdy v 16. století. Nebylo tehdy ve vsi nikoho, kdo by proti řádícímu živlu účinně zasáhl. Většina mužů byla na frontách, chyběli i členové místního hasičského sboru. Do zoufalého boje se pustilo sedm ruských válečných zajatců pracujících u zdejších sedláků, kterým se nakonec podařilo oheň udolat a zachránit tak ves před ještě smutnějším koncem. Bilance byla přesto tak jako tak velmi tragická. Kromě kostela padly ohni za oběť hospodářské usedlosti čp. 14, 17, 19 a 20.

Smutek byl navíc dovršen skutečností, že následujícího dne se zde mělo konat slavné a dlouho očekávané biřmování. Biskup však přesto přijel a celý obřad se odehrál před kulisou ještě doutnajících trosek zničeného chrámu.

Kostel sv. Mikuláše po požáru

Kostel svatého Mikuláše po požáru

Po dlouholetých marných jednáních spojených bezpochyby s válečnými i poválečnými událostmi se konečně koncem dvacátých let 20. století dostala výstavba nového kostela znovu do popředí zájmu celé veřejnosti. Vždyť většina zdejších věřících musela docházet na pravidelné nedělní bohoslužby buďto do Větrného Jeníkova nebo do Štok. Výstavbu nového kostela nakonec neodmítly ani státní, ani církevní instituce a vše ještě urychlily dobrovolné peněžní sbírky věřících ze širokého okolí.

V neděli dne 16.srpna 1931 o půl deváté dopoledne proběhlo slavnostní svěcení nového, moderně pojatého kostela.

Den předtím, v sobotu dopoledne v 10 hod., proběhlo svěcení čtyř nových zvonů a odpoledne v 15 hod. svěcení nové křížové cesty. Celá slavnost proběhla za účasti několika tisíc českých i německých věřících, prostých zvědavců, náboženských i světských spolků, bratrstev, sdružení a svazů z širokého okolí. Z Jihlavy do Smrčné a zpět jezdil každou půl hodinu zvláštní autobus. Jak uvedl týdeník Střáž, jihlavský Ortel zorganizoval toho dne o půl šesté ráno pěší procesí od katolického domu v Komenského ulici, až před novotou zářící smrčenský kostel. Průvodu se účastnilo asi 150 poutníků. Nemalou měrou se o stavbu nového kostela zasloužil již zmíněný P. Josef Polášek, zdejší farář, který mimo organizování uvedené sbírky po celém kraji, dohlížel po dobu stavby na její hladký průběh a v konečné fázi se podílel na výběru dodavatelů inventáře. Hosty při slavnostním svěcení byli Alfons Hornek - vikář polenský z Přibyslavy, Jan Brant - děkan ze Ždírce, Josef Váňa - biskupský notář z Úsobí a Theophil Konečný - biskupský notář z Větrného Jeníkova.

Kostel sv. Mikuláše v roce 2003

Kostel svatého Mikuláše

Kostel sv. Mikuláše při rekonstrukci září 2018

Kostel svatého Mikuláše - rekonstrukce

Kostel sv. Mikuláše říjen 2018

Kostel svatého Mikuláše po rekonstrukci

Kostel svatého Mikuláše Kostel svatého MikulášeKostel svatého Mikuláše

Zodpovídá: Monika Jonášová